V Brně probíhá energetické využití odpadů skrze společnost SAKO Brno od roku 1989. Od té doby se zařízení postupně modifikovalo do dnešní podoby, kdy je jeho kapacita využívána pro energetické využití zbylého komunálního odpadu po separaci jinak využitelných složek nejen pro produkci odpadů města Brna, ale i pro značnou část Jihomoravského a Olomouckého kraje. Poměrně významným způsobem tak ZEVO přispívá k dodávkám ekonomicky dostupného tepla do domácností a firem v Brně a v posledních letech významně zachraňovalo cenovou úroveň tepla, které se v Brně jinak vyrábí ze zemního plynu.

 

Nový kotel, jehož výstavba je předmětem diskusí posledních dnů, byl potenciálem pro další navýšení dodávek tepla do města Brna při zpracování odpadů z větší dálky – převážně z ostatních krajů, jako je Olomoucký, Zlínský a Vysočina.

Tuto situaci popisuje i primátorka města Markéta Vaňková. Kapacita stávajícího zařízení je dostatečná pro produkci města Brna i okolí, tedy míst, kde zařízení pro energetické využití jinak nevyužitelného odpadu nemůže být provozováno z důvodu nemožnosti využití tepla, což je jedna z podmínek provozu ZEVO. Zároveň je součástí vyjádření představitelů města Brna i odborníků v dané problematice zřejmý zájem o řešení problematiky nakládání s materiálově nevyužitelnými odpady v rámci menších regionů, tedy takovými projekty, jako je i ZEVO Písek.

 

Dalšími důvody pro plán zastavení projektu nového kotle v SAKO Brno je souběh několika strategických investic, jako jsou dostavba velkého městského okruhu, výstavba nové multifunkční haly, nová biomasová teplárna, čistírna odpadních voda dalších významných investičních projektů. Je dále pravdou, že investice do infrastruktury mohou být v současné době vyšší prioritou z hlediska strategických investic města nežli rozšíření kapacit ZEVO za účelem dovozu odpadu z jiných krajů. Důvodem může být i souběh s projektem teplovodu z Dukovan, který by měl pokrývat značnou část poptávky po teple v Brně O projektu teplovodu je však možné rozsáhle polemizovat, neboť se o něm diskutuje od samotného dokončení výstavby JE Dukovany. Pomineme-li všechny technické výzvy tohoto projektu, jedním z klíčových je vyvlastňování pozemků, které nebylo dosud zahájeno a bez něj ani není možné s takovým projektem začít.

 

Zde je také zásadní rozdíl v situaci města Brna a tamního ZEVO a projektu ZEVO pro region Písecko-Strakonicko. V současné době není v Jihočeském kraji zařízení pro energetické využití komunálních odpadů, které by zajistilo odklon od skládkování, což je v rámci odpadového hospodářství nejvyšší priorita, a to i s ohledem na ubývající kapacity zbývajících skládek, které budou výhledově vyčerpány k roku 2035. Projekt ZEVO v Písku, na rozdíl od rozšíření SAKO Brno o další kotel, přispěje k lokálnímu energetickému využití materiálově nevyužitelných odpadů a zajistí minimální svozové vzdálenosti při zachování vysoké efektivity a zajištění cenově dostupných dodávek tepla v místě provozu. Jedná se o municipální projekt, který má zabezpečit klíčové prvky infrastruktury občanů a sice dodávky tepla a likvidaci odpadů přilehlého regionu. Projekt SAKO naproti tomu může cenově zvýhodnit cenu za teplo v Brně, ale jeho rozšíření regionu Brněnska na rozdíl od projektu ZEVO Písek nijak nepomůže.

 

Jedním z dalších bodů odůvodnění zastavení projektu v SAKO Brno je i vliv emisí na ovzduší, přičemž hlavním argumentem představitelů města Brna je vypouštění emisí CO2. To považujeme za zavádějící, kdy ZEVO mělo být náhradou spalování fosilního zemního plynu. ZEVO je v porovnání s ostatními zdroji naopak v komplexním pohledu vysoce účinným prostředkem k omezení emisí CO2, tedy plynu podporujícím skleníkový efekt. Při alternativním nakládání s odpady, tedy při skládkování, vzniká velké množství plynů v čele s metanem, který má řádově větší vliv na skleníkový efekt. Projekt ZEVO Písek se přitom nachází necelé 2 km od skládky odpadů Vydlaby. Energetické využití odpadů tak bude redukovat produkci právě těchto skleníkových plynů a současně umožní nahrazení dosud využívaného uhlí pro výrobu tepla a elektřiny, které je nejvýznamnějším producentem CO2 v energetice. Vzhledem k vhodnému umístění ZEVO v blízkosti teplárny Písek a díky vysoké míře využití tepla se tak jedná v komplexním pohledu o velmi ekologický zdroj, díky kterému navíc bude benefitovat celý region.

V neposlední řadě je nutné zdůraznit, že zatímco projekt ZEVO Písek nahrazuje starý uhelný kotel, který je z hlediska produkce CO2 jednou ze zcela nejhorších variant, rozšíření SAKO Brno má za cíl nahradit zemní plyn, který se považuje za tzv. přechodové palivo, se kterým se dlouhodobě počítá pro výrobu tepla.

 

Stejná situace je i na úrovni produkce dalších emisí. Pro nový kotel v Brně bylo vydáno kladné stanovisko EIA vydané Ministerstvem životního prostředí, které reflektuje minimální vliv zdroje na životního prostředí. V současné době proces posuzování vlivů na životní prostředí EIA podstupuje i projekt ZEVO Písek a nezávislost výsledného stanoviska je zaručena vydáním posudku Ministerstvem životního prostředí stejně jako v případě SAKO Brno. Tento fakt se rovněž projevuje v argumentaci představitelů města Brna, kteří systém čištění spalin v brněnském ZEVO označují za vysoce účinný a vliv emisí mimo CO2 i v návaznosti na stanovisko Ministerstva životního prostředí neuvádí jako argument pro zastavení projektu rozšíření SAKO Brno.

 

Potvrzením zanedbatelného vlivu na životní prostředí, který je dalece převýšen benefity pro život občanů a strategický rozvoj stabilní infrastruktury, je fakt, že projekt ZEVO Písek obdržel dotaci, která byla schvalována přímo na úrovni schvalovacího orgánu Evropské Unie, která je v tomto směru při hodnocení projektů zdaleka nejpřísnější.